Lenovo funguje aneb jak málo stačí Mikejle ke štěstí

Tak zatímco vy se vesele chystáte na párty, já jsem si teď prožila malé drama moderní doby...

Týden před odjezdem do UK jsem si koupila nový počítač. Tedy, ono je to něco mezi tabletem a netbookem. Když chceš, je to malý 10 noťásek. Pak jen vyndáš obrazovku a máš šikovný tablet do pelechu. Láska na první pohled, co vám budu povídat. Láska trvala ale relativně krátce (jak je u mě dobrým zvykem, ha ha).

Na začátku týdne se ten malej zmetek nechtěl probrat po nočním spánku. Lehce jsem propadla hysterii, mačkala vypínací tlačítko jak divá a furt nic. Googlila jsem jak o život. Nic...A pak najednou naskočil! Další den se sice nahodil, ale nefungoval klávesnicový dok, vypínací tlačítko nereagovalo a nešel zvuk. OMG, co budu dělat bez klávesnice a bez repráku! Dvě nejvíc zásadní věci. Konzultovala jsem s Googlem stejně jako s mým osobním ajťákem. Rada byla, abych ho dva dny neřešila, případně vyčkala, jestli se neposere ještě něco dalšího. To jako vážně?!

Trochu se divím, že ještě žiju. Pořád
nevím, na kterou stranu se mám rozhlížet.

Vydržela jsem to den. A protože je dneska pátek a už tak je na prd, že sedím na zadku doma, zatímco čtu na FB, co všechno skvělého se děje o víkendu v Praze, rozhodla jsem se pro razantní krok. I přesto, že vypínací tlačítko nefunguje, jsem stroj vypla. Pak jsem se zhluboka nadechla a podle rady na netu podržela vypínací tlačítko cca 20 vteřin. Nic. Tak jsem se ho dotkla ještě jednou. Naskočil! Hurá. Funguje klávesnice, zvuk i tlačítko! Tohle už mi nedělej ty malej stříbrnej zmetku!

Před tím, než jsem přistoupila k tomuto kroku, jsem byla trochu otrávená z toho, že je pátek večer a já nemám do čeho píchnout. Ale teď? Jsem nejvíc happy a všechny a všechno miluju! I tebe, tebe a tebe! Mimochodem, vážně by mě zajímalo, kolik vás je. Mohli byste dát lajk tomuhle postu na FB, po tom, co to přečtete? Abych měla přehled. Ale pokud se někdo stydí, tak samozřejmě nic lajkovat nemusí, já to pochopím. Je to přeci jen poměrně intimní záležitost.

Jako správná chůva vždy ladím se svým
svěřencem. Včera červená rtěnka k
červené mikině, dnes jsme na sobě oba měli
proužky.

Jinak Steph nám ve čtvrtek odjela do Německa, slavit kámošky narozeniny. Chuděra to obrečela, protože Dylan to ráno udělal scénu kvůli obědům ve škole. Celkově je tak nějak čím dál tím protivnější. Je toho na něj hodně no. Já už ho víceméně ignoruju. Ale Rhys je miláček. Zvykli jsme si na sebe a jsme kámoši. Dokonce jí i ovoce, co mu dávám. Dneska jsme byli na třetí herní skupině a bylo to prima. Asi zatím nejlepší. A byly tu i nejmladší chůvy, matky či co. Třeba si tu časem vyrobím kámošky. No tak takhle jde život u nás na vesnici. V neděli se chystám na solo výlet do Londýna a už se nemůžu dočkat!

Když neřve, tak je k sežrání!

Jinak nezapomeňte o víkendu vyrazit na vinobraní na Pražském hradě nebo na Kampě, jsou to moje srdeční záležitosti. Další super zážitek bude celý projekt Zažít město jinak, ale za mou maličkost doporučuji Újezd, kde večer hrají Calm Season!

Ke čtení vám zpívala Scarlett Johansson. Jsem jediná, kdo doteď nevěděl, že umí zpívat?!

Dnes jsme tu měli takové to typické britské počasí. Šedivá obloha, cosi padajícího z nebe. Ale bylo teplo. A večer dokonce vylezlo sluníčko, tak jsem chvilku relaxovala na zahradě.