Můj krásný staronový život

Konečně! Už ani nevím, jak je tomu dlouho, co jsem se tu naposled objevila. Omlouvám se za to nejen vám, ale i sama sobě. Na nějakou dobu jsem ze svého života vyřadila aktivitu, která mě nesmírně baví. Ale bylo to třeba. Musela jsem se aklimatizovat, zažívat a prožívat svůj staronový pražský život. Život, který mi tak moc chyběl a který tak moc miluju. I přesto, že je jiný než před Anglií. Stejně jako já…

Zítra tomu budou čtyři týdny, co jsem nasedla do autobusu směrem Praha a nechala jsem za sebou svou britskou etapu života. 8 měsíců za kanálem, dvě práce, dva domovy, nespočet zážitků a zkušeností. Díky za to! I když můj skvělý kamarád po mém návratu konstatoval, že jsem furt stejná, já s ním tak úplně nesouhlasím. Vzhledově možná, ale osobností úplně ne. Sama na sobě pozoruju, že jsem zas o něco “dospělejší” a zodpovědnější. Fuj, tyhle slova znějí hrozně seriózně. Tak prostě řekněme, že jsem jen trochu jiná.

Letos na RfP jako slečna důležitá na autogramiádách.
Foto by www.klapper.cz

Po návratu do mé milované Prahy jsem skočila do tradičního kolotoče kafíček, “randíček” apod. Ale věděla jsem, že nemusím spěchat, že doma nějakou dobu budu a nic mi neuteče. I přesto jsou ty čtyři týdny intenzivní a plné zážitků. Začala jsem opět chodit do práce. Do té samé práce, kterou jsem měla, než jsem odjela na “zkušenou”. Taky jsem lehce přehodnotila práci u Emirates a prozatím jsem je uložila k ledu. Teď jsem ráda, že jsem doma a zatím se mi nikam do světa dlouhodobě nechce. Jedním z důvodů bude možná i to, že se mi do cesty připletl chlap. A i když nechci předbíhat a právě teď ťukám na všechno kolem sebe, tak je to dost možná někdo, na koho jsem čekala hodně dlouho. Kromě zmíněných zásadních věcí jsem ale stihla i spoustu skvělých akcí s těma nejlepšíma kamarádama pod sluncem (a že vás je). Nejčerstvější jsou asi zážitky z právě skončeného hradeckého Rock for People. Pracovní maraton jak se patří!

Hrozně tvrdě jsme makali. Aneb přece se z tý práce nepo...

Kromě toho, že se mě většina z vás při osobním setkání ptá na to, jak jsem se měla, jaké jsou mé další plány apod., tak se ptáte i na to, co můj brácha v Nepálu. A já vám za to zase moc děkuju. Ten zájem z vaší strany je skvělej. No, brácha a Nepál…to je na dlouho. Začněme ale příběhem, kdy se dost možná podruhé narodil a který spousta z vás zachytila na FB. Den potom, co brácha přiletěl do Nepálu a v den, kdy já jsem vyrážela z Anglie domů, udeřilo v Nepálu druhé silné zemětřesení. Jen trochu menší než to první. Jela jsem zrovna ve vlaku do Londýna, když mi to máma napsala. Ověřila jsem si informaci na netu a sesypala jsem se. Neměla jsem telefon ani na bráchu ani na jeho přítelkyni. Přes slzy jsem tedy oběma zkusila napsat na FB s vidinou toho, jak budu čerpat roamingová data, abych byla online celou cestu do Čech. Naštěstí to nebylo třeba a do hodiny se mi ozvala Lya, že jsou v pořádku. Rozbrečela jsem se znovu, tentokrát radostí. Byla to nejdelší hodina v mém životě.

Nemá cenu, abych vám tady líčila všechny příběhy, které brácha v Nepálu zažívá. Každopádně děkujeme každému, kdo po první zmínce o Nepálu přispěl. Kdo ne, ten má pořád možnost a my stále moc prosíme o pomoc. Každá koruna se hodí. Tady máte info, které mi předevčírem posílal brácha a prosí vás o podporu a pomoc. Rovnou překládám do našeho rodného jazyka, ať to máte snažší:

„Jsme skupina mladých lidí, kteří sdílí svojí vášeň pro cestování a touhu pomáhat lidem, kteří to potřebují. 

Někteří členové našeho týmu zažili zemětřesení v Nepálu, které za sebou zanechalo kolem 8000 mrtvých a postihlo přes 8 milionů lidí. Tihle „baťůžkáři“ se rozhodli zůstat a pomoct jako nezávislí dobrovolníci. 

Brácha s Lyou staví svůj první dům. Jen v
něm nebudou bydlet. Oba by se pro druhé
rozkrájeli.

A tak se více než 15 dobrovolníků z 9 různých zemí (Portugalsko, Španělsko, Mexiko, Brazílie, Francie, Nepal, Česká republika, USA, Malta) přidalo k misi. Každý z nás pochází z jiného sociálního zázemí i profesního odvětví. Také spolupracujeme s BPW Nepal (Business and Professional Women Nepal) a dalšími místními lidmi. Vybíráme peníze prostřednictvím sociálních sítí, abychom pomohli lidem, kteří nemají žádnou podporu od vlády či humanitárních organizací.  

Naše projekty:

1) Okamžitá pomoc  

Distribuce jídla, stanů, přikrývek, hygienických produktů a dalších věcí denní potřeby. Po 40 dnech od prvního zemětřesení tento projekt pomohl kolem 50 000 lidí. 

2) Kemp Hope (Naděje) 

Staré fotbalové hřiště se stalo útočištěm pro 326 lidí, kteří byli evakuováni z Himalájí do hlavního města Katmandu. Během zemětřesení a sesuvů půdy přišli o všechno. Osobní majetek, zásoby, přátelé i rodiny. V současné době je náš kemp jedním z nejlépe organizovaných v Katmandu. Už to není fotbalové hřiště, ale domov 326 lidí. Je zde elektřina, kuchyně, sprchy, toalety, lékařský stan, vzdělávací stany pro děti a workshopy. 

Vaše denní dávka emocí! Miluju ho a
nikdy jsem na nikoho nebyla tak moc
pyšná!

3) Obnova Nepálu 

V červnu jsme začali stavět dva domy vybudované z bambusu. Rádi bychom v tomto projektu pokračovali a postavili jich mnohem víc…s VAŠÍ pomocí. Tento projekt zahrnuje výstavbu domů pro komunitu žijící v Camp Hope. Cena domu pro 8 člennou rodinu se pohybuje kolem 500 USD. 

Naneštěstí pomalu začíná sezóna monzunů a je zde velké riziko dalších sesuvů půdy a zemětřesení. Každopádně jsme 100% odhodlaní s našimi projekty pokračovat, a proto v Nepálu zůstaneme minimálně ještě pár měsíců. Abychom toho všeho dosáhli, potřebujeme vaší pomoc a moc si jí vážíme!“

Svůj dar můžete poslat prostřednictvím PayPal účtu. Pokud byste rádi využili bankovní převod, dejte mi vědět a nějak to vymyslíme.

Díky všem za čtení, za pomoc lidem v Nepálu i za to, že jste  a děláte můj život krásným! Ke čtení jedna z mých oblíbených písniček, kterou jsem v sobotu měla tu čest vidět živě!