Horská dráha...snad se mi z toho neudělá nevolno

Jeden den je všechno na houby, druhý den super. Včera down, dneska up. Je problém v dětech nebo ve mě?!

Včerejšek bych asi radši vůbec nerozebírala. Mám pocit, že byly nějaké erupce na slunci, protože jsem byla protivná já (sama sobě) a kluci byli jednoduše na facku. Dylan neposlouchal, dělal naschvály Rhysovi, který bulel a vztekal se. No prostě prima den. Navíc jsme byli v naší první herní skupině (toddler group), která ve srovnání s tou dnešní není nic moc.

Mapa pro Mikejlu

Zato dnešek byl prima. Asi jsem se dobře vyspala. A Rhys taky. O Dylanovi už raději nemluvit. Je drzej a neposlouchá, takže jsem vzdala veškeré své snahy. Díkybohu spolu ode dneška trávíme jen 2h denně. Každopádně prcek ráno natahoval, když odešla Steph, tak jsem mu řekla, že si půjdem hrát s dětma a užijeme si spoustu zábavy a okamžitě zmlkl. Yes! Takže snídaně, pohádka, obléct, šoupnout ho do milovaného kočárku a hurá do kostela. Našli jsme ho hravě. Jak ten včerejší, tak ten dnešní. Steph mi zakroužkovala v mapě co kde je. Světe div se, funguje to!

Jak vlastně funguje taková herní skupina pro batolata? Je to mazec! V kostele ji organizují dobrovolníci. Ve velké místnosti je spousta hraček, které kostel dostal a vy prostě přijdete v daný čas, zaplatíte 1-2 libry a vaše děcko si hraje s hračkami a ostatními dětmi. Těch je tu mezi 20-30, o něco méně je chův a matek různých národností (dnes se tam mluvilo cca 6 jazyky včetně angličtiny). Vy si dáte kafe nebo čaj, děcko džus či vodu a sůšu k tomu.

Kterak jsem relaxovala po včerejší
návštěvě kostela.

Abyste tomu rozuměli, kostely mají i různé volnočasové místnosti a aktivity pro seniory, děti nebo prostě všechny. A i když se jedná o katolický kostel, tak je vítán kdokoliv včetně zahalených muslimek. Včerejší kostel páchl kadidlem a místnost, ve které jsme byli, mi připadala špinavá. Včetně hraček. Měli tady kuchyňku a v ní mimo jiné plastový toast. Viděla jsem minimálně 10 dětí, které ho měly v puse! Fuj! Dnešní byla lepší, ale stejně je to mazec. Děti třískají do věcí, perou se o hračky, řvou, matky krafou. Nejradši bych si s sebou příště vzala sluchátka nebo špunty. To se ale nehodí, protože se od vás očekává, že se budete taky socializovat. Ale já se nechci bavit s indickýma maminama nebo chůvou, které je 40 a vypadá jak kojná. Existuje to ještě? Jestli jo, tak ona je přesně ten, kdo to praktikuje. Ale nechci být zlá. Jsem ráda, že
máme s Rhysem co dělat a jemu se to líbí.

Boží park nedaleko dnešního kostela. Musim trénovat běhání,
abych bez problémů doběhla sem, tady si udělala kolečko a
ještě jsem měla energii na cestu domů.

Je důležitý se nestresovat. A když
už na to přijde, tak to umět vypnout.

Po kostele jsme šli do krásného parku, který je nedaleko. Je tu taky bazén, kam bych ráda začala chodit a vůbec to není drahé. Jen člověk musí vychytat čas, kdy tu nejsou nějaké lekce plavání či aqua aerobiku pro seniory. Pak jsme ještě skočili do města - potřebovala jsem zjistit, jak je to s bankovním účtem pro au-pair. No a rychle domů. Rhys do postele a já čučela na seriály a Skypovala s PKáčkem. Spal dvě hodiny (tedy Rhys, ne PK). Oh yeah! Pak si dali s Dylanem pozdní obědosvačinu a hráli si na zahradě. Za dvě hoďky byla doma Steph a všichni žili šťastně až do smrti!

Zítra ráno letí Steph do Něměcka, slavit kamarádky narozeniny. Jsem zvědavá, jak to chlapci vezmou. O víkendu s nima bude Steve sám. Po mně nikdo pomoc nežádal, tak pojedu asi na výlet do Londýna. Nechcete se někdo přidat? Co? Víkend v Londýně? No tááák!

P. S. Jsem tu už týden! Ale mám pocit, že je to mnohem dýl. Taky to znamená, že už týden jsem neměla maso (opět jsem pokrytec a ryby se nepočítaj!)

P. P. S. Terka státnice udělala, takže je z ní paní bakalářka a odvážně pokračuje na magistra. Gratulace! Je to krásná a chytrá potvůrka!