Tlachání jedné holky, kterou baví psaní. O tom jaké to je žít na pár měsíců v cizí rodině a v cizí zemi. A pak možná i o něčem jiném, protože jeden nikdy neví!
neděle 14. září 2014
Kterak jsem se zamilovala do sousedního města Guiltford
Jsem po dnešním běhání a chození po městě nějak utahaná a těším se do pelechu, tak to vezmeme stručně a hlavně obrazově. Stejně není moc co psát, prostě je to tam krásný a vlakem to tam trvá jen 10 minut! A Rhys cestuje zadarmo. Takže se tam brzy vrátím...
Stevova záda jakýsi místní kostel. Jeden z mnoha.
Nemocnice. Normálka, ne? Skoro jako Motol...
Jakýsi pěkný barák v Guiltfordu. Těch lidí jsem si vůbec nevšimla, fotila jsem rychle, aby na mě nemuseli čekat.
Tak tohle nesmí chybět, že jo! To abyste mi věřili, že jsem v UK...
Zřícenina věže Guiltfordského hradu. Hrad pochází z 12. stol. Píšou to v mapě...asi je začnu sbírat.
Všechno tam bylo krásně udržované. Takové péče se žádná zřícenina v Čechách asi nikdy nedožije.
Všude květinové záhony. Proto se na trávu nesmělo vstupovat.
A proto se na trávě o kus dál vesele piknikovalo...
Jiný kus zříceniny...
Pohádka...
Další pěkný baráček na hlavní třídě.
Opět foceno v kvapu, děti měly hlad. Jamie's Italian. Pro méně znalé - restaurace Jamieho Olivera. Plánuju si sem udělat gastrovýlet. Chce se někdo přidat?
Při běhání jsem dnes potkala nejen kámošky kachny, ale i labuť. Jen by mě zajímalo, kde má partnera...osamocená labuť je smutná labuť...
Abych vás neošidila o pravidelnou dávku hudby, pustíme si dnes něco dobrého... Alt-J, Something Good. Škoda, že je celá jejich britská šňůra vyprodaná. Tak snad jindy.
Žádné komentáře:
Okomentovat