Podzim, marodi a pohádky...

Stromy se nám krásně vybarvují, počasí je jako stvořené na běhání a bacily lítají všude kolem. Kromě běhání je tedy ideální čas i na horký čaj nebo kakao a pohádky v posteli s těma mejma marodama...

Zásadní informace na začátek: Já jsem pořád zdravá jako rybička. "Ťuk, ťuk!" Ale teda myslím si, že moje imunita teď jede na plný obrátky, aby všechny ty bacily odstřílela. Dylan už sice chodí do školy, ale pořád prská, Rhys občas taky, Steph přišla o hlas a proležela celý víkend až do včerejška. Nemocný je i děda, u kterého Dylan strávil pátek. No, říkám to od začátku, ten hoch je prostě poklad. 

Jsem si pořídila k svátku a jako odměnu
za cvičení.

V sobotu ráno jsem zase běžela Parkrun. Myslela jsem, že budu mít lepší čas než minule, protože jsem se cítila fakt výborně a prdlajs. Byla jsem o pět vteřin pomalejší. Alespoň můžu říct, že podávám vyrovnané výkony. V sobotu se u nás také vystřídali oboje prarodiče. Ti od Steva tady dokonce spali, takže jsem přišla o svou improvizovanou tělocvičnu (také známou jaké pokoj pro hosty). Nevadí, cvičila jsem v zimní zahradě (také známé jako herna). Kromě běhání a cvičení jsem taky byla na kafi a malých nákupech s kámoškou Luckou. Plánování společných výletů je fakt prima. Edinburgh (konečně už máme všechno zařízené), Bath, Brighton...juch juch! Musím z té Anglie taky něco vidět, když už jsem tady.

Mr. Captain! Nejlepší!

V neděli jsem měla jít na kafe s dalšíma kámoškama. Nakonec jel ale hostdad (česky tatínek od rodiny, kde dělá aupair) jedné z nich do Guildfordu, tak nás vzal s sebou a udělaly jsme si neplánovaný výlet. Počasí přálo. Takové to krásné podzimní, kdy sluníčko sice už moc nehřeje, ale pořád potěší. Po třech hodinách chůze po městě jsem byla docela utahná, ale čekal mě ještě první den 3. levelu toho mého cvičení s Jillian. No odcvičila jsem to, ale pak jsem okamžitě odpadla do pelechu.

Steph se v pondělí pokusila jít do práce, ale nějak to nedopadlo. Během poledne se vrátila domů a celé odpo prospala, stejně jako Rhys. Dylan už šel do školy (juch, juch!) A já s prckem jsme si dali takovou tu naší klasickou nenáročnou pohodu s procházkou. V úterý zůstala mamina doma (v posteli), my jsme si zas s Rhysem dali procházku a protože Steph byla s klukama odpoledne doma, tak jsem si šla zaběhat. Musím přece těch 5 km zaběhnout rychleji. Zase bylo úplně nádherně.

Dneska se vše vrátilo do normálních kolejí. Konečně. Ten pravidelný režim nám všem svědčí, řekla bych. S Rhysem jsme si dali herní skupinu, pak relax (Rhys v pelechu, já na gauči s Friends). A teď už padla. Máti je doma, vaří večeři, kluci čučej na telku, já peru a chystám se na cvičení. 

Krásný a starý Guildford!

Zjistila jsem dneska vážně zajímavou věc. Káťa a Škubánek je nejhorší pohádka na světě. Vážně! Ráno jsem to pustila Rhysovi na Youtube a nestačila jsem se divit, jaká je Káťa panovačná potvora. Pořád chudáka pejska komandovala a sekýrovala. "Udělej tohle, udělej tamto!" Žádné prosím, žádné děkuji. Fuj! Pohádky jsou vůbec zajímavá záležitost, když se na ně díváte (nebo je čtete) jako dospělí. No a pak se ty děti nemaj chovat tak, jak se chovají...

Ke čtení vám hraje Lou Reed takovou příjemnou záležitost jménem Walk on the Wild Side. "Tutututudu, tutututudu..."