Změna plánu, jedu domů!

Možná už jste si všimli, že jsem mistr ve změnách svých plánů. A jednu takovou změnu jsem udělala v úterý. Po tom, co jsme se dozvěděli, že se můj drahý a obětavý bratr rozhodl jet zachraňovat svět do Himalájí, začala jsem zvažovat dřívější návrat domů. Zvažovala jsem a převalovala tuhle myšlenku pár hodiny a bylo jasno...jedu domů! Nemá cenu se tu dalších 14 dní trápit jen kvůli penězům, když už mě to tu nebaví a doma budu moct být aspoň psychickou oporou a informační spojkou mezi Himalájema a Prahou. Tak ahoj ve středu 13. v půl sedmý ráno...

Ale ještě než se vrátím domů, tak jsem stihla dva krásné výlety. Spolubydlící Barče přijeli rodiče a tak s nima ve žlutém Beatlovi brázdí náš kout Anglie křížem krážem. Byli tak hodní, že mě na dvě ze svých cest vzali s sebou a já jsem konečně po 8 měsících v Anglii zavítala na nádherné Seven Sisters, užila jsem si jízdu vznášedlem, zažila jsem vichr, který mě málem odnesl, viděla krásné Needles na Isle of Wight a prostě to bylo strašně prima. Původně jsem chtěla výletovat poslední týden před svým původním odjezdem, ale tahle varianta se zdá býti příjemnější.

Jednou mi svítí sluníčko do očí...

Teď mě ještě čekají čtyři dny v práci. Když jsem jim řekla o svém náhlém odjezdu, nebyli nadšení, ale co já s tím. Smlouvu tam nemám, tak nezmůžou nic. Dokonce si myslím, že někteří vybraní jedinci budou z mého odjezdu vyloženě nadšení. Krom práce mě ještě čekají nějaké drobné nákupy, balení, uklízení, třídění, vyhazování, darování apod. V pondělí pak odvezu jeden kufr do Londýna do úschovny, trochu si tam zaturistuju, doma dobalím druhý kufr a v úterý ráno hurá opět do Londýna a domů. Chápete to?! Domů? Po osmi měsících se vracim a minimálně pár měsíců v té své milované Praze pobudu.

Pak zas fouká děsnej vichr. Když už
selfie, tak né nudné...

Pokud jste zvědaví, jak to bude s Emirates, když se vracím před anglickým pohovorem, tak vysvětlení je velmi prosté. 1) jsem stále nedostala pozvánku (pořád mají čas) 2) když jí dostanu, tak můžu jít na pohovor kdekoliv po světě, tedy klidně i Čechách a nic se nestane. Ale nebudu vám nic nalhávat, momentálně jsou Emiráty tak na druhé až třetí koleji. Mnohem víc je teď moje hlava zaměstnaná plánováním léta v Čechách, festivalama, výletama apod.

S mým létem doma vlastně souvisí i otázka, kterou bych vám ráda položila: Co s blogem dál? Nechci ho úplně položit k ledu, než se zase (pokud vůbec) vydám do světa. Co byste si tu rádi přečetli? Příběhy z mého každodenního života v Praze i když možná občas budou i o vás? Pozvánky a reporty z akcí v Praze, na kterých se budu vyskytovat? Povídání o mých drobných výletech a cestách, které na léto plánuju? Dejte vědět, co vás zajímá, budu za váš názor moc ráda.

Ani už nevím, po jak dlouhatánské době
jsem byla u moře! Ta vůně, ten vzduch...

Možná ještě napíšu, než sednu do busu. Dole máte maličkou fotogalerii z výletů. Každopádně už teď se moc těším na viděnou doma, na Náplavce, na koncertech, na festivalech, na zmrzlině, na obědech, na večeřích a vůbec všude. Času teď máme až až! Ke čtení vám hraje jedna z mých nejoblíbenějších písniček. Vlastně ani nevím, jestli už tady někde není, ale to by případně nevadilo protože jí není nikdy dost!

Seven Sisters je rozhodně must see, pokud zavítáte do Anglie. Jen bych asi příště volila návštěvu ve všední den a ne během
Bank Holidays.

Je krásně, jasno. Najednou se od moře začne zvedat mlha a vy během pěti minut nevidíte nic. Ani ten krásnej klasickej maják. Tak snad příště, no...

V dáli Needles na Isle of Wight. Jen kdyby tolik nefoukalo a člověk měl energii a čas jít až na ten útes nad nimi. Mimochodem, na tomhle ostrově probíhá každý rok v červnu parádní hudební festival. Stojí za zvážení na příští rok, moji drazí music lovers.

Poprvé v životě jsem jela vznášedlem. Byl to zážitek. Jen jsem se málem pozvracela, jak to s námi na těch obřích vlnách házelo. Zpátky z ostrova už vznášedlo kvůli počasí nejezdilo a museli jsme na trajekt. Tam mi aspoň nebylo blbě...

Tak čau, já jedu! Domůůůůů!!!